O městě

Poskytuje informace o Žacléři, historii, geografii, demografii atd. Představení představitelů města (starosta, radní a zastupitelé) a jejich kompetence...

 

Život v Žacléři

Řešení životních situací, podatelna, on-line objednání, pracovní místa, úřední hodiny, služby úřadů, úřední deska, organizační struktura, veřejné zakázky, orgány města ...

 

Turista

Katalog akcí, sport, kultura, turistická nej, příroda, naučné stezky, volný čas, galerie, muzea, sportovní akce, kongresová turistika, Žacléř pro děti...

VŠECHNY CESTY VEDOU DO ŽACLÉŘE, ANEB VYCHÁZKOVÉ TRASY V ŽACLÉŘI A OKOLÍ
Žacléř a jeho okolí nabízí díky své poloze na okraji krkonošského parku množství příležitostí k turistickým vycházkám, výletům i delším túrám. Brožura nesoucí název Všechny cesty vedou do Žacléře je malým průvodcem po zajímavých místech regionu. Je členěná na trasy kratší - do 6 km a delší - 7 km a více. Ve většině případů je výchozím bodem město Žacléř. Zavede vás do míst turisticky známých, jako jsou Rýchory i míst spíše zapomenutých, ale přesto poutavých - kupříkladu k Bečkovskému vodopádu nebo na Královecký Špičák. Zadní klopa navíc ukrývá mapu s přehledem tras.
Vítejte na Žacléřsku

KRATŠÍ TRASY DO 6 KM
ŽACLÉŘ
JEZDECKOU CESTOU K CHATĚ OZON
Vycházková trasa, kterou bychom mohli nazvat také barevnou stezkou, se vine převážně bukovým a smrkovým porostem, který v jarním a podzimním období hýří krásnými barvami. Cestu, v minulosti nazývanou REITSTEIG (odtud tedy Jezdecká stezka), nechal roku 1899 zřídit majitel žacléřského zámku Waldemar Hesse. Po přibližně 1,5 km se napojuje na širší cestu směřující z Prkenného Dolu na Rýchory k chatě Ozon (dříve Quintenmühle). Při procházce je možné se zaposlouchat nejen do ševelení listoví, ale i šumění Sněžného potoka, který pramení vysoko na Rýchorách na enklávě Sněžné domky. S budováním cesty je spjata tragická událost. V červnu 1899 zbýval k dokončení cesty pouze odstřel skalního masivu, který ji přibl. v polovině přehrazoval. Při odstřelu, jehož dunivý výbuch byl zřetelně slyšitelný až na náměstí, byli smrtelně zraněni dva muži, třetí následkům zranění podlehl o rok později. Po 3 km chůze příjemným terénem doputujete k chatě Ozon dříve mlýnu zvané Quintenmühle. Původní mlýn roku 1929 vyhořel a na jeho místě byl vystavěn nový hotel. Hotel funguje dodnes, můžete se zde občerstvit a vydat se stejnou cestou zpět, nebo zvolit žlutou turistickou cestu vedoucí kolem Bílého kříže.
Žacléř Rýchorské náměstí – chata Ozon – Rýchorské náměstí, celkem 6 km, modrá a žlutá turistická stezka

ZÁMECKOU SPOJKOU KOLEM MODRÉHO KŘÍŽE K CHATĚ OZON
Zámecká spojka vás stejně jako Jezdecká cesta dovede do oblasti Rýchor, příjemným a blízkým cílem se může stát chata Ozon. Cesta je zpevněná a tudíž vhodná i pro rodiny s malými dětmi a pro výpravy s kočárky. Přibližně v polovině cesty lze využít odpočinkové místo u moderně pojatého Modrého kříže. Modrý kříž byl instalován v roce 2014. Podle vlastního návrhu jej vytesal Jan Semerák z Vrchové a dílo daroval městu. Na místě byl původně na stromě připevněn dřevěný oltářík modré barvy se svatým obrázkem, odtud také místo získalo své jméno. Po 3 km chůze po široké cestě, dorazíte k chatě Ozon, kde se můžete občerstvit a vydat se zpět již popsanou modrou turistickou cestou zvanou Jezdecká, nebo zvolit žlutou trasu, vedoucí kolem Bílého kříže.
Žacléř Rýchorské náměstí – chata Ozon – Rýchorské náměstí, celkem 6 km

K PŮVODNÍMU PRAMENU BOBRU
Stoupání vstříc Rýchorám si můžeme zpestřit procházkou k původnímu pramenu řeky Bobr. Stačí se na rozcestí Nad Porcelánkou vydat k Hadí stezce, na jejím počátku odbočit vlevo a následovat dřevěné směrovky. Pramen řeky Bobru byl v minulosti vyhledáván poutníky i turisty, kteří k němu směřovali zejména z dnešních polských měst kupř. Kamenné Hory, Janowic Wielkych, Jelení Hory, Pilchowic, Wleně, Bolesławce, či Zaganu, kterými Bobr protéká a byl vždy důležitou součástí jejich každodenního života. Svůj název získala řeka podle bobrů, kteří v dobách minulých v hojném počtu žili na jejích březích. Podle říčky je také pojmenována osada Bobr ležící pod svahem, která byla v minulosti samostatnou obcí a dnes je součástí Žacléře. Již roku 1890 byl pramen vyznačen informační tabulkou, kterou zřídila místní sekce Krkonošského spolku. Na počátku 20. stol. pak vybudoval žacléřský okrašlovací spolek kamennou zídku. Články z počátku 20. století však hovoří také o tom, že v letních měsících pramen vysychá. K definitivní ztrátě vody došlo po výstavbě jímek vody v Boberské stráni kousek pod pramenem. Postupem času upadl v zapomnění a byl známý jen několika málo pamětníkům a obyvatelům, díky jejichž informaci byl v roce 2014 znovu vyznačen.
Žacléř Rýchorské náměstí/ rozcestí Nad Porcelánkou – pramen Bobru – Žacléř, celkem 4 km

ČERNÁ VODA
DO ČERNÉ VODY, MÍSTA ODCHODU J. A. KOMENSKÉHO DO POLSKÉHO LEŠNA
Na začátku osady Černá Voda stojí na křižovatce zajímavý kříž na mlýnském kameni, je nazýván obecním křížem, u něj zastavovaly povozy se zemřelými k pronesení poslední modlitby a rozloučení s rodným místem. Při odbočení vlevo dojdeme příjemnou cestou lemovanou kaštanovými stromy k památnému místu spojenému s mužem, jenž je velikánem naší historie – Janem Ámosem Komenským. V únoru roku 1628 putoval učitel národů J. Á. Komenský s hrstkou věrných bratří přes tehdy ještě protestantský Žacléř. V Černé Vodě překročil hranici a směřoval do polského Lešna. Cesta zpět mu již zůstala zapovězena a do Čech se nikdy více nevrátil. Na jeho definitivní odchod z vlasti upomíná památník ze 70. let 20. století. Město Žacléř připravuje novou podobu památného místa, oslovilo již úspěšnou sochařku a rodačku ze Žacléře Paulinu Skavovou a pověřilo ji vypracováním návrhu. V Černé Vodě dále nalezneme při cestách neobvykle velké množství křížů, příjemné jsou toulky ostatními částmi osady, poli i loukami, které nabízejí nevšední pohledy na Sněžku i Vraní hory.
Černá Voda - obecní kříž – památné místo J. A. Komenského – Černá Voda, celkem 2 km

KŘENOV
KŘENOVSKÝ OKRUH
Příjemná lesní cesta (turistická žlutá) začínající v sídlišti Na Pilíři nás zavede do osady Křenov původně nazývané Krinsdorf. Křenov, jehož název je údajně odvozen od pěstování křenu, si zvolil za své bydliště v roce 1919 majitel žacléřské porcelánky, pan Theodor Pohl. Jeho vilu nalezneme na slunné stráni pod bukovým lesem, dnes slouží jako penzion a o pátcích a sobotách nabízí také občerstvení kolemjdoucím. U vstupu do objektu zaujme kašna s motivem fauna od významného sochaře Emila Schwantnera. Zajímavou stavbou v osadě je dále kaple zasvěcená sv. Donátovi z r. 1880, stojící vedle budovy dřívější školy, která zde fungovala od roku 1846. V minulosti se zde nacházely hostince, kramářství, pekařství a také papírna firmy Sattler & Co. U penzionu Pod liščími kameny můžeme odbočit a vydat se na zpáteční cestu do Žacléře. Nabízí se 2 cesty, jedna vedoucí pod skálami zvanými Liščí kameny (odbočka za mostem vpravo), nebo podél skal. Obě cesty ústí u dřívější žacléřské nemocnice, dnešního zařízení Rehamedica a kostela.
Žacléř Na Pilíři – Křenov – Žacléř náměstí, celkem 3,5 km

BEČKOV
K BEČKOVSKÉMU VODOPÁDU
V malé vísce Bečkov, ukryté v údolí pod Vraními horami, můžete podniknout krátkou procházku k Bečkovskému vodopádu. Začíná při příjezdu do osady, následujte dřevěné ukazatele s nápisem, které vás spolehlivě povedou nejprve loukou, poté okrajem lesa až k místu ve skalách, z nichž prýští stroužky vodopádu. Je působivý za každého ročního období. Lze také podniknout krátkou procházku po Bečkovu. Osada je poprvé písemně zmiňována v roce 1361. Německý název obce zněl Potschendorfa vykládá se jako vesnice Patsche. Obyvatelé se živili zemědělstvím, tkalcovstvím i těžbou. Byl zde vápencový lom a vápenec se zpracovával přímo v místních pecích na pálení vápna.
Bečkov – Bečkovský vodopoád – Bečkov, celkem 2,5 km

RYBNÍČEK
Z RYBNÍČKU NA KRAUSOVU VYHLÍDKU A K ZÁZRAČNÉMU PRAMENI
V údolí poblíž Bečkova se nalézá malá osada s několika domy a kaplí Panny Marie Pomocné. V minulosti byla domovem pro více než stovku obyvatel. Byla založena jezuity roku 1703 u rybníka, který sloužil k chovu ryb. U kaple je možné započít cestu a vydat se směrem ke státní hranici, po níž vede zelená turistická stezka, ta nás dovede k Janskému vrchu, cestou se pozvolna začínají otevírat výhledy na Žacléřsko a později Petříkovice. Kroky vedou kolem medvědího doupěte až ke Krausově vyhlídce umístěné na vyčnívající skále. Z vyhlídky lze pokračovat dále směrem k Petříkovicím a především k pramenu Panny Marie. Cestou po hranici putovali výletníci již na poč. 20. stol., vydávali se k již zmíněnému prameni, kterému jsou přičítány zázračné účinky. U pramene dříve stávala ještě kaple Panny Marie. Dnes zde nalezneme upravený pramen a přístřešek vhodný ke grilování.
Rybníček – Krausova vyhlídka – pramen Panny Marie, celkem 5 km, žlutá a zelená turistická cesta

DELŠÍ TRASY 7 KM A VÍCE
ŽACLÉŘ - RÝCHORY
K BOUDĚ HUBERTUS KOLEM BÍLÉHO KŘÍŽE
Ze žacléřského náměstí, nebo od porcelánky mohou naše kroky směřovat do Krkonošského národního parku, který se rozprostírá nad městem. Jedním z blízkých cílů v parku může být horská chata Hubertus, která má dlouhou pohostinskou tradici. Byla vybudována v roce 1932, objekt navrhl a stavbu provedl žacléřský stavitel Ernst Günter pro Marii Bönschovou a Johanna Pavšiče. Hostinec získal své jméno po patronu myslivců sv. Hubertovi. Restauračním účelům slouží i dnes a vede k němu široká zpevněná cesta vhodná pro rodiny s dětmi i seniory. Cestou minete místo zvané Bílý kříž s drobnou sakrální památkou, která byla restaurována v roce 2013.
Žacléř Rýchorské náměstí/nebo porcelánka - bouda Hubertus – Žacléř, celkem 8 km, žlutá a zelená turistická stezka

K BOUDĚ HUBERTUS HADÍ STEZKOU
Na Rozcestí nad porcelánkou začíná další stezka směřující na Rýchory. Pozvolná, úzká stezka je místními pro svou podobu nazývána Hadí, původně prý začínala již kousek nad žacléřským zámkem. Vine se lesem, místy kolem skalních výběžků, občas se nám místy nabídne pohled skrze stromy a můžeme rozeznat siluety domů v Bobru. Přibližně po 3 km vyjdeme na otevřenou louku, na níž je vlevo patrná bouda Hubertuska. Od Röhrichtova kříže se nám otevírají výhledy do údolí s nádrží Bukowka v sousedním Polsku. Kdo by si chtěl prodloužit výlet, může pokračovat dále na Rýchorskou boudu, nebo na Roh hranic.
Žacléř Rýchorské náměstí/ rozcestí Nad Porcelánkou – bouda Hubertuska – Žacléř, celkem 8 km

NA RÝCHORSKOU BOUDU
Vydáváme se do míst, která vyhledávali turisté již na konci 19. stol. Již tehdy mířili za krásnými výhledy na hlavní vrcholky Krkonoš, na počátku léta pak za vzácnou květenou na vysoko položených loukách, na nichž lze spatřit lilie zlatohlavé, cibulkonosné, prhu arniku, hořec tolitovitý. Procházíme místy, ve kterých bylo v minulosti dobýváno zlato. Dnes jsou Rýchory především místem, které láká cyklisty a turisty. Cílem je dnes Rýchorská bouda, dostavěná v roce 1930, vzdálená ze Žacléře 6 km. Nedaleko Rýchorské boudy, na dnešní vyhlídce, stávala původně Maxova bouda zřízená roku 1892, nazývaná dodnes Maxovka. Na místě vyhlídky je plánována stavba rozhledny dle návrhu Romana Kouckého.
Žacléř Rýchorské náměstí/ rozcestí Nad Porcelánkou – Rýchorská bouda – Žacléř, celkem 12 km

DO DVORSKÉHO LESA A NA LUČNÍ ENKLÁVU SNĚŽNÉ DOMKY
Součástí hřebenu Rýchor je působivá lokalita Dvorský les, která nadchne oko každého fotografa. Rozprostírá se ve výšce téměř 1000 m a tvoří ji bukový prales. Díky nadmořské výšce nedorůstá porost do běžných tvarů, ale tvoří zkroucené, nízké formy, probouzející fantazii. Nejpůsobivější je za mlhavého počasí a za podzimních dní. Na rozcestí Kutná nedaleko Rýchorské boudy odbočíme na červenou Cestu bratří Čapků, která směřuje až k pevnosti Stachelberg, cestou lze spatřit betonové řopíky, budované v letech 1936-1938. Neméně působivou je i enkláva Sněžných domků, z níž se nabízejí poutavé výhledy do údolí za hranice s Polskem. Dříve zde ve třech domech žili a hospodařili lidé, do dnešních dní zůstaly pouze 2 chalupy. Pramení tu Sněžný potok, který se zurčením pospíchá do Prkenného Dolu a je zdrojem pitné vody pro Žacléř. Název Sněžné domky pochází z německého Weiselt a má svůj původ v silné pokrývce sněhu, která v těchto místech zůstává ležet nejdéle v regionu.
Žacléř – Rýchory Kutná 6 km – rozcestí Kutná – Pod Dvorským lesem – Sněžné domky 3,5 km – Žacléř, celkem 15,5 km (Dvorský les červená a Sněžné domky žlutá turistická stezka)

NA ROH HRANIC A DO POLSKÉHO NIEDAMIROWA
Ze žacléřského náměstí žlutou cestou nebo zelenou cestou Nad Porcelánkou stoupáme výše k boudě Hubertusce. U kříže zvoníka Röhrichta, odkud se otevírá pohled do údolí s nádrží Bukowka, se vydáme na Roh hranic a napojíme se na červenou Starou železnou cestu, občas se zpoza stromů objeví známá silueta Sněžky. Odpočinout si můžeme na lavičce u zajímavého kříže s husitským kalichem na rozcestí nad Horními Albeřicemi. Na jedné straně pod námi se rozprostírá táhlá osada Horní Albeřice s vápencovými lomy a muzeem Vápenka, na druhé straně polská vesnička Niedamirow, dříve Kunzendorf. Po žluté cestě scházíme na polské území. Obyvatelé Niedamirowa se věnovali zemědělství, což je ještě dnes patrné na podobě jednotlivých stavení i okolní krajině. V minulosti spravoval toto území cisterciácký klášter v Křešově, české království i Prusko. Po II. světové válce je obec již definitivně polská. V roce 1991 si toto místo vybrali za svůj domov manželé Beata Justa a Grzegorz Potoczak a založili Dům tří kultur – Parada, který si klade za cíl prohlubovat porozumění mezi Němci, Čechy a Poláky. Setkávají se tu lidé různých profesí, vyznání i národností a společně vytvářejí umělecké, ekologické a další projekty, organizují workshopy.
Náměstí/rozcestí Nad Porcelánkou – Hubertuska – Roh hranic – rozcestí Nad Horními Albeřicemi – Niedamirow – Bobr (Žacléř) – Žacléř, celkem 14 km

STACHELBERG
K PEVNOSTI STACHELBERG S ROZHLEDNOU
V dolní části žacléřského náměstí začíná zelená turistická cesta, která nás dovede k pevnosti Stachelberg. Prudce klesáme kopcem zvaným Střízlivák do Prkenného Dolu až k rybníku, za rybníkem již zvolíme odbočku vpravo a stoupáme k samotné dělostřelecké tvrzi. Stachelberg tvořil součást pohraničního opevnění proti hitlerovskému Německu. Byl rozestavěn v říjnu 1937 jako největší československá dělostřelecká tvrz a jedna z největších pevností svého typu v celosvětovém měřítku. Jeho výstavbu přerušila mnichovská dohoda a odstoupení pohraničí Německu v říjnu 1938. Měl mít 12 objektů (bunkrů) spojených rozsáhlým podzemím. Za necelý rok výstavby se podařilo vylámat podzemní prostory a na povrchu vybetonovat jeden bunkr. Pevnost je přístupná veřejnosti zejména v letních měsících. V roce 2014 byla v areálu pevnosti vystavěna 24,5 m vysoká rozhledna Eliška, z níž se otevírá výhled na Krkonoše, Vraní hory, Kladské pomezí, Žacléř. Zpáteční cestu lze zvolit přes zaniklou obec Vernířovice k vleku Arrakis a vzhůru k žacléřskému zámku.
Žacléř Rýchorské náměstí – pevnost Stachelberg – Vernířovice – Žacléř, celkem 8 km

VRANÍ HORY
NA ŠPIČÁK - VRCHOL VRANÍCH HOR
Při putování po Žacléřsku se nám na mnoha místech naskytnou pohledy na dominantní pohoří Vraní hory, které svou podobou zdáli připomíná letící vránu s rozpřaženými křídly. Vraní hory stojí neprávem spíše stranou zájmu turistů. Kdo hledá poklidné místo okořeněné výhledem z vrcholu Špičáku do daleké krajiny, je na správné cestě. Výhled z vrcholu skýtá pohledy na Bernartice a Žacléř i na krkonošské hřebeny s Černou horou, Rýchorami i Sněžkou. Díky příznivým stoupajícím proudům vyhledávají tento vrchol paraglidisté z Čech i Polska. Znatelné zjizvení na jednom z „křídel" Vraních hor představuje porfyrový lom, přes který vede jedna z cest k vrcholu. Kamenné bloky jsou působivé zejména při podzimních západech slunce, když se do stěn opírají sluneční paprsky a hýří ohňovými barvami. Vystoupat na vrchol Špičáku do 880 m lze po modré turistické nebo zelené cyklistické stezce.
Královec (Lomová cesta) – Královecký Špičák (4 km) – Královec cesta k lomu, celkem 7,5 km (Lomová cesta, zpět modrá turistická)


Brožura - Všechny cesty vedou do Žacléře
- ke stažení zde.



nahoru

Copyright © 2007 Zacler.cz Všechna práva vyhrazena. Vytvořilo internetové studio websitte.cz a KT Zacler